Stavba schodiště – tipy od truhlářky, která vyrábí schody

Jak vzniká schodiště

Švédská truhlářka Julia postavila ve své dílně v obci Löa více než 200 schodišť. Toto je její příběh a nejlepší tipy na stavbu schodiště.

Ze sklepa na brambory se stala truhlářská dílna

Už v 15 letech si Julia Ardesjö postavila vlastní dům na lesním pozemku svých rodičů. Něco přes 15 let později je z ní úspěšná truhlářka se specializací na schodiště.

– Je to úžasný pocit dodat schodiště postavené ze dřeva z vlastního lesa. Dalším krokem je zcela zelená dílna, ve které budou všechny stroje poháněny solárními panely.

Až po praxi v truhlářské dílně svého otce Torbjörna přehodnotila Julia Ardesjö svůj dětský sen stát se rozhlasovou moderátorkou. Najednou pro ni existovalo jen dřevo.

– Úplně mě to pohltilo. Vůně, pocit dřeva v ruce a to, že každé prkno je jako prázdný list papíru. Bylo mi jasné, že půjdu v otcových šlépějích a budu vyrábět něco, co bude zdobit dům 200 let. Po třech letech na střední škole se zaměřením na dřevařství v Örebro a dalších čtyřech letech v Norsku, kde si vydělala na počáteční kapitál, založila Julia svou firmu J.A Trappsnickeri. Dodnes sídlí ve sklepě na brambory, který otec Torbjörn v 80. letech přestavěl na truhlářskou dílnu.

– Prostor je téměř celý pod zemí, takže má po celý rok stejnou teplotu a dřevo nepraská. Navíc má velmi vysoký strop, což se výborně hodí pro velká schodiště ve stylu přelomu století, která často stavím na zakázku.

Vítejte v Juliině dílně

Video od výrobce ESSVE, bez českých titulků.

Všechno se natírá ručně štětcem

Ačkoli je Löa malá obec s jen asi stovkou obyvatel, jsou zde tři truhlářské dílny zaměřené na výrobu schodišť. Juliu odlišuje – víc než to, že je mladá žena – to, že úplně všechno dělá ručně a většinu dřeva bere z vlastního lesa. Na začátku se obávala, že od mladé dívky nebude nikdo chtít koupit schodiště, ale ukázalo se, že je to přesně naopak.

– Na začátku jsem sama oslovovala noviny a vyprávěla jim o tom, že se pouštím do vymírajícího řemesla. Řekněme, že získat publicitu nebylo těžké. A po celostránkovém článku ve švédském celostátním časopise Land se zákazníci jen hrnuli. Od té doby o své práci nadále vyprávím na sociálních sítích. Tam mě dnes najde většina zákazníků.

Na otázku, zda by se „Juliino schodiště“ dalo poznat na první pohled, zní odpověď „pravděpodobně ano“.

– Zákazník samozřejmě spolurozhoduje o podobě schodiště, ale pro mě jsou typická masivní, detailně propracovaná dřevěná schodiště z borovice ošetřená bíle pigmentovaným tvrdým voskovým olejem. Nejraději s hlavicemi sloupků vlastního návrhu a stupni se zaoblenou hranou, takzvaným S-profilem. A všechno se samozřejmě natírá ručně štětcem.

Dá se schodiště postavit svépomocí?

Postavit schodiště od základů nejde rychle, trvá to 3 – 6 týdnů. A Julia nerada dělá kompromisy v řemeslné kvalitě.

– Správným nářadím a šikovným upevněním se však dá ušetřit hodně času. S lepidlem na dřevo Snabb nemusím díly dávat do svěrek a čekat na dlouhé schnutí. A s lepidlem ESSTACK mohu přitlačit detaily, které musí chytit okamžitě. Dalším trikem je, že jsem velké hřebíkovačky nahradila vrutem na lišty a podlahy od ESSVE. Je to tenký vrut, který přitáhne spoj s obrovskou silou. Malá hlava znamená minimum tmelení a krátké schnutí.

Dá se však schodiště opravdu postavit úplně bez pomoci?

– Ano i ne. Samotné schodiště vyrábím v dílně sama, ale na závěrečnou montáž si často beru posilu.

Stavba začíná tím, že Julia jede k zákazníkovi, změří prostor a ověří, že se zvolený model do domu vejde. Zpět v dílně pak vyrobí všechny díly a sestaví konstrukci až po nejvyšší stupeň, aby si ověřila, že je vše v rovině.

– I když chodím trochu do posilovny, při té váze je třeba být vynalézavá. Kromě jiného si pomáhám vysokozdvižným vozíkem. Tělo je můj nejdůležitější nástroj a musí vydržet ještě hodně let.

Předmontáž schodiště v dílně pomocí vysokozdvižného vozíku

Julia radí

Tipy na stavbu vašeho schodiště

Existují zlatá pravidla pro šířku, výšku a hloubku stupňů?
– Aby bylo schodiště pohodlné a bezpečné pro chůzi, musí být šířka a výška stupně v určitém poměru. Výška stupně, tedy výškový rozdíl mezi dvěma nášlapnými plochami, by měla být orientačně 17 – 20 centimetrů. Žádné schodiště by nemělo mít více než 18 stupňů, aniž by bylo přerušeno mezipodestou. (Na Slovensku je přísnější hranice: podle vyhlášky č. 532/2002 Z. z. může mít jedno schodišťové rameno nejvýše 16 stupňů, pomocné schodiště nejvýše 18. Závazné rozměry stupňů určuje STN 73 4130.)

S kterým dřevem se pracuje nejsnáze?
– Borovice, to je fantastické dřevo. Lehčí než dub, tvrdší než smrk a dobře se brousí. Povrchovou úpravou lze dosáhnout vynikající odolnosti.

Jaký trend ve schodištích se podle vás blíží?
– Bíle pigmentované stupně budou stále populární, ale teď se začínají projevovat americké vlivy: schodiště, která zabírají prostor. Mohutné sloupky a velké podesty s místem pro nábytek nebo alespoň pro pořádné vázy. Začínají se objevovat i schodiště v odvážných barvách.

Co je nejdůležitější v kontaktu se zákazníkem?
– Aby byla spolupráce radostná a příjemná. Raději pracuji v menším měřítku a se správnými lidmi.