Terasa a stavební zákon – kdy je třeba ohlášení
Potřebujete na terasu povolení?
Od 1. dubna 2025 platí na Slovensku nový stavební zákon č. 25/2025 Z. z. Podívejte se, kdy dřevěnou terasu u domu postavíte bez úřadu, kdy je třeba ji ohlásit a kdy potřebujete rozhodnutí o stavebním záměru.
Nejprve to důležité
Článek popisuje slovenský stavební zákon; v České republice platí jiný stavební zákon. Slovenský stavební zákon č. 25/2025 Z. z. nahradil od 1. 4. 2025 starý zákon č. 50/1976 Zb. Podání a řízení zahájená do 31. 3. 2025 se však dokončí podle starého zákona (§ 84 odst. 4). Slovo „terasa“ v novém zákoně nenajdete. Zda vaše terasa potřebuje ohlášení nebo povolení, proto závisí na tom, jak ji stavební úřad zařadí – podle velikosti, konstrukce, způsobu spojení se zemí, polohy na pozemku a toho, zda je součástí domu.
Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje právní radu. Závazně rozhoduje stavební úřad příslušný pro vaši obec. V České republice se řiďte českým stavebním zákonem. Než koupíte materiál, pošlete úřadu náčrt terasy a zeptejte se – ušetříte si starosti i peníze.
Kdy zpravidla není třeba nic
Rozhodnutí o stavebním záměru ani ohlášení se nevyžaduje u stavebních úprav a drobných staveb, které nespadají pod § 18 odst. 3 (§ 18 odst. 5 písm. k). Mezi stavební úpravy patří i venkovní úpravy pozemku včetně zpevněných ploch do 40 m² (§ 2 odst. 9 písm. d).
Terasu však zákon mezi zpevněné plochy výslovně neuvádí. Jednoduchá terasa na terénu do 40 m² bez střechy se proto obejde bez ohlášení pouze tehdy, pokud ji stavební úřad podle konkrétního řešení posoudí jako zpevněnou plochu. Pokud je terasa pevně spojena se zemí – například stojí na betonových patkách nebo zemních vrutech – může jít o stavbu (§ 2 odst. 1) a přízemní drobnou stavbu, která se ohlašuje.
Ohlášení je třeba i u stavební úpravy, pokud nastane některý případ z § 18 odst. 3 – například práce na veřejném prostranství, na kulturní památce nebo na stavbě v památkovém území, v chráněném území mimo zastavěné území obce nebo v jeho ochranném pásmu, na pobřežním pozemku, v inundačním území s retenčním potenciálem, v ochranném pásmu vodárenského, přírodního léčivého nebo minerálního zdroje, anebo pokud by stavba mohla ohrozit zdraví, životní prostředí či bezpečnost. Úplný seznam najdete v § 18 odst. 3.
Kdy je třeba terasu ohlásit
Podle platného znění se ohlášení stavebnímu úřadu vyžaduje vždy u přízemních drobných staveb do 50 m² zastavěné plochy a výšky 5 m (§ 2 odst. 4 písm. a) a § 18 odst. 3), a to bez ohledu na odstup od hranice pozemku. Zákon mezi ně výslovně řadí například přístřešky a letní kuchyně. Ohlášení tedy pravděpodobně budete potřebovat, pokud terasa:
- má střechu, přístřešek nebo pevnou pergolu,
- stojí na patkách, sloupcích nebo zemních vrutech, případně je vyvýšená,
- je větší než 40 m², takže ji již nelze považovat za zpevněnou plochu do 40 m².
Stavba nad 50 m² zastavěné plochy nebo vyšší než 5 m drobnou stavbou není – v takovém případě se na úřadu informujte, zda nepotřebujete rozhodnutí o stavebním záměru (§ 18 odst. 2).
K ohlášení se přikládá projekt stavby k ohlášení a závazná stanoviska dotčených orgánů (§ 63 odst. 2). Pokud ohlášení není úplné, úřad vás vyzve k doplnění a lhůta mezitím neběží (§ 63 odst. 4). Úplné ohlášení úřad vyřídí do 30 dnů ověřovací doložkou (§ 63 odst. 6); pokud projekt drobné stavby nebo stavební úpravy v této lhůtě neověří, předpokládá se, že doložku vydal (§ 63 odst. 7). Pokud by stavba mohla zasáhnout práva třetích osob, například sousedů, může úřad oznámit, že potřebujete rozhodnutí o stavebním záměru (§ 63 odst. 5). Se stavbou je třeba začít do tří let od ověření (§ 63 odst. 10), kolaudace se u ohlášené stavby nevyžaduje (§ 66 odst. 1).
Terasa jako součást domu
Přístavbou je půdorysné rozšíření existující stavby při zachování její konstrukční a provozní jednoty (§ 5 odst. 3). Pokud stavební úřad posoudí vaši terasu jako přístavbu domu, jde o změnu dokončené stavby (§ 5 odst. 1) a pro tu zákon jako základní pravidlo vyžaduje rozhodnutí o stavebním záměru (§ 18 odst. 2). V takovém případě se bez projektanta neobejdete. Pokud terasu plánujete těsně u domu nebo propojenou s jeho konstrukcí, zeptejte se na úřadu předem, jak ji zařadí.
Na co myslet v každém případě
- Územní plán obce. Každá stavba musí být v souladu se závaznou částí územního plánu (§ 21 odst. 1). Ten může omezovat například zastavěnost pozemku – ověřte si ho na obecním úřadě.
- Památkové území. Stavební práce na kulturní památce a na stavbě v památkovém území se ohlašují (§ 18 odst. 3 písm. f a g). Nezávisle na stavebním zákoně si před novou stavbou nebo úpravou pozemku v památkovém území, například v památkové zóně, musíte vyžádat rozhodnutí krajského památkového úřadu o záměru úpravy nemovitosti (§ 32 odst. 5 zákona č. 49/2002 Z. z.).
- Odstup od hranice. Stavba nebo terénní úprava blíže než 2 m od hranice pozemku se ohlašuje (§ 18 odst. 3 písm. b). Větší odstup vás však ohlášení nezbaví, pokud je terasa přízemní drobnou stavbou – ta se dnes ohlašuje vždy. Terasu spádujte tak, aby dešťová voda netekla na sousední pozemek.
- Schválená novela. Národní rada SR 15. 9. 2026 schválila novelu stavebního zákona; změny stavebního zákona mají platit od 1. 1. 2027. Podle schváleného znění se limit zpevněných ploch zvýší ze 40 na 50 m², drobné stavby se již nebudou ohlašovat automaticky, ale pouze v případech podle § 18 odst. 3, pravidlo 2 m od hranice se rozšíří i na stavební úpravy a v památkovém území se u staveb, které nejsou kulturní památkou, budou ohlašovat pouze práce měnící jejich vnější vzhled. Dokud novela nenabude účinnosti, platí znění popsané výše. Před podáním si ověřte aktuální znění zákona na slov-lex.sk.
Až budete mít jasno v papírování, pusťte se do stavby – terasové vruty, kotvení nosných hranolů i terasová prkna najdete na zrubko.sk.
Informace odpovídají slovenskému stavebnímu zákonu č. 25/2025 Z. z. ve znění k 22. 9. 2026 a nenahrazují právní poradenství. V České republice platí jiný stavební zákon; před zahájením prací si požadavky ověřte na stavebním úřadu vaší obce.